O nás

Vaření piva v Šenově má více než třísetletou historii. Nám se podařilo získat prostory neodmyslitelně s pivovarnictvím v naší lokalitě spjaté. Po citlivé rekonstrukci vnitřních prostor objektu Pohostinství Pod Zámkem obnovujeme dnem 28.09.2018 „Právo várečné“. Doba se mění, jakož i pivovarnictví samé. Právovárečné domy už nezřizuje majitel panství ale příslušná celní správa v podobě daňového skladu. Piva v dávných dobách vařená a v šencích a mázhausech šenkovaných prošly také velkými změnami. Náš minipivovar obnovuje výrobu po vzoru starých mistrů řemesla pivovarnického. Nasbírali jsme dobové recepty, nevynecháme hlavně moderní trendy a trochu experimentování. Neměnným pravidlem je dodržování klasických varních postupů a používání pouze nejkvalitnějších surovin. Nehledejte u nás napodobeniny průmyslových spodních ležáků plzeňského typu ani dekokční technologii vaření. Nepoužíváme žádnou mechanizaci, vaříme várky do 100 litrů (CRAFT BEER), každá je originál a nemusí být tudíž vždy „absolutně“ stejná..

Šenov –
obec, vtěsnaná mezi ostravské periferie, havířovská cihlová či panelová sídliště a dálniční spojku obou velkoměst, se může chlubit dlouhou historií.

Šenov pravděpodobně vznikl již ve 12. století jako slovanská osada při obchodní cestě z Opavy do Těšína. První písemná zmínka o Šenovu je v soupise daňových příjmů vratislavského biskupství z doby kolem roku 1305. Od 12. století patřil k západní části těšínského knížectví, které bylo od svatby Violy Těšínské s Václavem III. (roku 1327) v lenní závislosti na českém králi a jako součást zemí Koruny české.

Historikům se doposud nepodařilo vypátrat, kdy přesně v Šenově vzniklo šlechtické sídlo včetně hospodářského zázemí. Nicméně je odhadováno, že by to mohlo být někdy v polovině 16. století, v době kdy panství přešlo z vlastnictví pánů Sedlnických z Choltic do majetku rodu Skrbenských z Hřiště.

Šenov se stal postupem času centrem rozsáhlého panství. K západu přes Bartovice, Landek až k Hošťálkovicím, na jih přes Kunčice až po Vratimov. Dá se předpokládat, že poddanské vsi byly zásobovány mokem z panského pivovaru. Kdy se přesně šenovské pivo uvařilo, známo není, ovšem Milan Starec ve své historické stati uvádí letopočet 1720 jako rok první přímé písemné zmínky o panském pivovaru.

Na historickém    snímku:

Zámek, Kostel, budova se střešním parníkem je lihovar  (bývalý pivovar)

Naproti v pravo:

Pohostinství

„Pod Zámkem“

Obecní 6,

nyní Šenovský

pivovar

 

 

 

 

 

    zdroj:  www.zdeneksebesta.net/senov) 

O vlastním provozu šenovského pivovaru se toho v písemné formě příliš nedochovalo. Informace o něm se objevují sporadicky pouze v soupisech majetku panství. Dle Milana Starce měly budovy tvar písmene „L“. Delší křídlo naproti panského hostince skrývalo vlastní pivovarský provoz, na opačné straně stavby fungovala sladovna.

„Konec starých časů“ přišel na rod Skrbenských v polovině 19. století. Souvisel s ekonomicko-sociálními změnami v regionu, které byly způsobeny rozvojem těžby uhlí a vznikem podniků na výrobu a zpracování železa. Drobná venkovská panství byla spolykána finanční silou uhlobaronů.

Od roku 1893 byl majitelem zámku hrabě Jindřich Larisch z Mönnichu. Je jisté, že v té době již pivovar nefungoval. Milan Starec předpokládá, že provoz zanikl někdy brzy po roce 1867. Bohatý podnikatel neměl o šenovský zámek příliš zájem a nechal budovy zchátrat.

Šenovský zámek

Rovněž o obnovení výroby šenovského piva nemohla být řeč, jelikož již byl od poloviny 50. let 19. století v provozu moderní Larisch-Mőnnichův velkopivovar v Karviné. Vše došlo tak daleko, že roku 1927 byl zámek na žádost majitele zbourán. Vybavení bylo z části rozebráno, zámecká knihovna převezena do Vídně, stavební materiál byl použit místními občany.

Budovy vrchnostenského pivovaru naštěstí asanovány nebyly, neboť po ukončení výroby piva bylo zařízení rekonstruováno na lihovar. Následně byla stavba zvýšena o jedno patro. Dnes je zčásti obydlena, zčásti je využita skladově.

Bývalý pivovar, lihovar K Insuli

Nelze se nezmínit o bývalém panském hostinci, pojmenovaném Pohostinství pod Zámkem, ale místně nazývaném „Šamara“. Jde o velmi starou vrchnostenskou krčmu, stojící naproti pivovaru. Majitelé panství ji zpočátku provozovali sami, později ji Skrbenští prodali. V dochované kupní smlouvě je zdůrazněna podmínka šenkování panského piva. Na základě svého průzkumu budovy pivovaru Milan Starec vyjadřuje tezi, že pro ležení piva byly využívány sklepy pod panskou hospodou.

Návštěvníci současné zcela přestavěné budovy podzámeckého hostince si jen stěží mohou představit, jak se sem pocestní a formani scházeli za noclehem, trochou teplého jídla a šenovským pivem. Těžko si už představit, jak z pivovaru na druhé straně cesty putovaly nádoby a sudy s pivem do chladného sklepa krčmy, jak šenkýřka rozlévala z velké konvice panské pivo do korbelů.

Po první světové válce se Šenov stává součástí Československé republiky. Ve čtyřicátých létech došlo polským záborem k rozdělení obce, následnou německou okupací pak byl součástí říšského protektorátu. Dne 3. 5. 1945 byl Šenov osvobozen Rudou armádou a stává se opět součástí ČSR.

Budovy pivovaru a panského hostince nalezneme na kraji zámeckého parku, v místech, kde se rodí ulička K Insuli vedoucí dolů k ostravsko-havířovské „dálnici“. K šenovskému pivovaru se částečně vztahuje i místní název „Insule“ (pravděpodobně z německého „Insel“, česky „ostrov“). Šlo o rybník pár desítek metrů pod budovou pivovaru s ostrůvkem uprostřed. Netřeba určitě připomínat využití vody a ledu pro výrobu piva. V současné době v těch místech uhánějí po vozovce auta k Ostravě a za svodidly zakrývá výhled hustý lesík.

Pohostinství pod Zámkem jejíž jméno svědčí o tom, že nad ní kdys čníval zámek, dokazuje svou přítomností, že tyto národní stánky mají tuhý život. Zámek se zřítil, však jeho hospůdka stojí dál. Z dostupných informací lze zjistit alespoň přibližné stáří tohoto významného Šenovského stavení. V polovině 19. století je tato hospoda spolu s mlýnem označena na mapách, což značí, že byla postavena minimálně před 130 lety. Ona je však mnohem starší, podle záznamu v zemském archivu Opavy. Tam je uložena papírová listina Karla Františka Skrbenského z Hříště, v níž stvrzuje prodej vrchnostenské krčmy vedle panského pivovaru, za 130 zl. K dědíčné držbě hospodu získává za cenu 130 zlatých syn zdejšího kováře Jana Miksy, Andres. Je mu v listině připsána povinnost šenkovat panské pivo a pálenku, držet muziku, nesmí však trpět žádné bitky. Má též právo poskytnout pocestným lidem a formanům nocleh a zaopatření. Za to má platit ročně 10 zlatých. Povoluje se mu též bezplatná pastva dvou krav a vepřů v panském stádě a užíívání loučky i zahrady za krčmou. Zemský archiv v Opavě – panství Šenov / inv. č. 77 / záznam z 16.7.1743 označený jako Šenov č.6, krčma.Tato listina dokazuje, že podzámecká hospůdka je už hodně stará, a třebaže její přesné stáří neznáme, víme že je starší budovou než kostel Prozřetelnosti Boží.

obrázek obrázek -V hospodě/ Vilém Wünsche

V roce 1875 šenkoval Lichtenštern a později též Maxmilian Wünsche. Šest let zde působil a podle vyprávění jeho syna Viléma, byla to doba pestrého života v tomto domě, jenž byl jedním z mála míst, kde se mohl projevovat kulturní život Šenovských obyvatel. Restaurace možná poskytla námět na jeho obraz z roku 1930, „V hospodě“. Jaroslav Svoboda v knize „Vilém Wünsche“ zaznamenal vyprávění umělcovo o tomto období. Pohostinství Pod zámkem je oficiální název tohoto zařízení, ale jak bývá zvykem, lidově se ji říká všelijak, většinou však podle jména hostinské, či hostinského, který tou dobou v hospodě šenkuje. I restaurace Pod zámkem měla už několik pojmenování. Jak už bylo řečeno, hospodu měl pronajatou Lichtenštern a také Maxmilian Wünsche, takže se ji v té době říkalo nejen U Miksy, Lichtenšterna či Na krčmě, ale jistě i „U Wünsche nebo Maxe. Známé bylo také jméno „U Kramské. Dnes zámecké hospodě nikdo neřekne jinak, než „Šamara“.

Šenov, Obecní 6, Pohostinství Pod Zámkem dnes.

Prameny:
Milan Starec Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska II. – Pivovary na Ostravsku (Práce a studie muzea Beskyd 2011,č. 23.).
oficiální webové stránky města Šenov (www.mesto-senov.cz)
Zdeněk Šebesta: Šenovské hospůdky (www.zdeneksebesta.net/senov)